Scrabble

Úvod

Hrací potřeby

• Hrací deska

  

• sada kamenů s písmeny a jejich bodovými hodnotami
  • Sada česká
  • Sada pro českou hru Písmenovka
  • Sada anglická
  • Sada dánská
  • Sada finská
  • Sada francouzská
  • Sada holandská
  • Sada chorvatská
  • Sada islandská
  • Sada italská
  • Sada katalánská
  • Sada německá
  • Sada norská
  • Sada polská
  • Sada portugalská
  • Sada řecká
  • Sada slovenská
  • Sada slovinská
  • Sada španělská
• Neprůhledný sáček, ze kterého se kameny losují (nebo se kameny rozloží po stole lícem dolů)
• Speciální zásobník na kameny nebo stínítko pro každého hráče, aby ostatní hráči neviděli, které kameny má v ruce
• Papír a tužka na záznam skóre

Počet hráčů

Pravidla

Cíl hry

• Vytvářením slov získat co nejvíce bodů..

  Výchozí situace

• Hráč, který bude začínat, se vylosuje takto: Každý hráč si vytáhne ze sáčku jeden kámen. Hráč s písmenem nejblíže k začátku abecedy začíná. V případě shody si všichni hráči, kteří měli nejnižší písmeno, vytáhnou další kámen. Po losování se kameny opět vrátí do sáčku.
• Poté si každý hráč vylosuje sedm kamenů a uloží do svého zásobníku tak, aby je ostatní neviděli.
• Začínající hráč vytvoří podle pravidel uvedených níže slovo ze dvou nebo více svých kamenů a položí ho na hrací desku tak, aby jedno z jeho písmen leželo na růžovém středovém poli. Kromě této podmínky se první tah řídí stejnými pravidly, jako všechny následující (viz níže). Po skončení tahu jsou na řadě další hráči, počínaje hráčem po levici začínajícího.

  Hra

• Hráč, který je na řadě, vybere ze svého zásobníku jeden nebo více kamenů a položí je na hrací desku.
• Potom si sečte body za všechna vytvořená či obměněná slova (viz kapitolu Bodování) a oznámí je zapisovateli.
• Považují-li jeho spoluhráči některé nově vzniklé slovo za nepřípustné, mohou ho zpochybnit před zahájením tahu dalšího hráče. Pokud je jedno z právě vytvořených slov uznáno za neplatné podle níže uvedených pravidel, hráč si vezme nazpět své kameny a ztrácí tah.
• Nakonec si dolosuje tolik kamenů, kolik jich použil při tvoření slov. Po skončení tahu tedy bude mít opět sedm kamenů.
• Místo pokládání kamenů může hráč svůj tah využít k výměně některých či všech svých kamenů. Výměnu provede tak, že položí své kameny lícem dolů, vybere z ostatních odpovídající počet nových kamenů a pak své staré kameny zamíchá mezi ty, ze kterých se losuje. V tomto kole již netvoří slova a na řadě je další hráč. Výměnu kamenů nelze provést, jestliže v sáčku zbývá méně než sedm kamenů.
• Pokud hráč nechce tvořit slova ani měnit kameny, může se vzdát tahu. Ostatním to oznámí tím, že řekne pass. Vzdát tahu se hráč může i v případě, že by byl schopen z písmen ve svém zásobníku utvořit slova.
• Pokládání kamenů se řídí následujícími pravidly:
  • Alespoň jeden z nově položených kamenů musí stranově sousedit s některým kamenem, který už na desce ležel. Úhlopříčné sousedství se nepočítá.
  • Všechny nově položené kameny musí ležet ve stejném řádku nebo sloupci a nesmí mezi nimi být mezera, tj. musí existovat slovo, na kterém se všechny podílejí.
  • Nové slovo, tvořené nebo dotvořené položenými kameny, musí být čitelné zleva doprava nebo shora dolů a musí být povolené (viz níže). Na všech místech, kde se ho z boku dotýkají jiné kameny, musí také vzniknout povolená slova čitelná zleva doprava nebo shora dolů.
  • Nová slova tedy mohou vzniknout následujícími způsoby:
    • Přidáním jednoho či více kamenů ke slovu, které již na hrací desce je.
    • Umístěním slova kolmo k již existujícímu slovu na hrací desce. Takto vzniklé slovo buď využívá jedno z písmen kolmého slova, nebo ho přidáním písmene na jeho začátek či konec modifikuje. Nové slovo může rovněž přemostit dvě či více již existujících slov.
    • Položením celého nového slova rovnoběžně vedle již existujícího slova tak, že těsně sousedící kameny vytvoří rovněž smysluplná slova.

    Příklad tvoření nových slov. Písmena nově umístěná na hrací desce jsou zobrazena červeně.
    Tah 1: COP - písmeno "O" ve slově "COP" leží na centrálním poli (hvězdě) a jeho hodnota je tedy počítána dvakrát.
    Tah 2: CLO - slovo vzniklo podle druhého bodu předcházejícího pravidla.
    Tah 3: OVES - i toto slovo vzniklo podle druhého bodu předcházejícího pravidla.
    Tah 4: CLONA - přidání písmen ke slovu podle prvního bodu předcházejícího pravidla.
    Tah 5: PŘES - příklad "přemostění" z druhého bodu předcházejícího pravidla.

  • Prázdný kámen (žolík) lze použít místo kteréhokoli písmene, včetně těch, která se na žádném kamenu nevyskytují (např. W, Q, "Ö"). Hráč však musí oznámit, místo kterého písmene žolík použil. Až do konce hry potom žolík zastupuje toto písmeno, což může mít význam při přikládání kamenů dalšími hráči.
  • Žádný kámen nelze přesunout, bylo-li s ním už jednou hráno.

  Bodování

• Za každé písmeno všech nově vytvořených nebo obměněných slov obdrží hráč počet bodů, který je na něm uveden. Počítají se tedy nejen kameny, které hráč v daném tahu přidal, ale i ty, které již na desce ležely. Písmena, která leží ve dvou nových slovech současně, se započítají opakovaně, a to včetně svých případných prémií (viz níže).
• Některá pole hrací desky jsou prémiová. Mají následující význam:
  • Světle modrá pole zdvojnásobují hodnotu písmene, které je na nich položeno.
  • Tmavě modrá pole ztrojnásobují hodnotu písmene, které je na nich položeno.
  • Růžová pole zdvojnásobují hodnotu celého slova, které je na nich položeno.
  • Červená pole ztrojnásobují hodnotu celého slova, které je na nich položeno.
• Prémiové pole si započítá pouze hráč, který na něj kámen položil. Hráč který využije v novém slově kámen, který už dříve ležel na prémiovém poli, si započítá pouze základní hodnotu kamene.
• Pokud je umístěn na červeném poli prázdný kámen, zdvoj- či ztrojnásobuje se slovní skóre přesto, že kámen sám nemá žádné bodové ohodnocení.
• Jestliže v jednom slově hráč využije současně písmenné a slovní prémie, započítá se slovní prémie až nakonec. Využije-li hráč dvě slovní prémie v jediném slově, započítají se postupně obě. Lze tedy získat i čtyř- nebo devítinásobek bodové hodnoty slova.
• Hráč, který v jednom tahu umístí všech sedm kamenů ze svého zásobníku, získá zvláštní prémii 50 bodů. Tato prémie se připočte k bodům získaným v dotyčném tahu až po započtení písmenných i slovních prémií.
• Na konci hry je skóre každého z hráčů zmenšeno o hodnotu kamenů, které nepoužil. Pokud některému z hráčů nezbyl v zásobníku žádný kámen, k jeho skóre se přičtou hodnoty všech kamenů, které zbyly ostatním hráčům.

  Konec hry

• Hra končí, jestliže některý hráč využil všechny své kameny a nemůže si již vylosovat žádné další. Nikdo další už nesmí táhnout a hráčům se upraví skóre podle kamenů, které jim zůstaly v ruce - viz Bodování.
• Hra ovšem nekončí, pokud již nelze losovat nové kameny, ale všem hráčům ještě nějaké zbývají v ruce a hráči s nimi umí táhnout. Teprve když se všichni hráči ve dvou po sobě jdoucích kolech vzdají tahu, hra skončí.

  Přípustná slova

• Přípustnost slov do délky, která je pokryta Slovníkem ČAS, se posuzuje podle tohoto slovníku.

  Přípustná slova schválená Českou asociací Scrabble se čas od času mění. Některá jsou přidána a některá jsou odstraněna. V současné době je hráčům k dispozici slovník NOVEX (ve formě vyhledávacího programu), který obsahuje slova o délce 2 až 9 písmen. Pro slova o délce 2 až 5 písmen existuje i tištěná verze - slovník Blex. Následucíjí seznam přípustných slov o délce 2 až 5 písmen byl vytvořen na základě slovníku Blex - Klasik uveřejněného na stránce ČAS scrabble.hrejsi.cz/pravidla/blex.htm.

  A | B | C | Č | D | Ď | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | Ň | O | P | Q | R | Ř | S | Š | T | Ť | U | V | W | X | Y | Z | Ž

• O přípustnosti delších slov, než jaká jsou pokryta Slovníkem ČAS, platí:
  1. Heslová slova ve vybraných slovnících ("Pramenech") jsou povolená, pokud nespadají do kategorie, která je považována za nepřípustnou. Stanovené prameny a zakázané kategorie jsou vymezeny níže.
  2. Jsou též povolena některá slova, která se v Pramenech nevyskytují jako heslová, ale lze je od heslových slov standardním způsobem odvodit. Přípustné typy odvozování jsou uvedeny níže.
  3. Od některých slov lze ohýbáním tvořit i jiné tvary, než základní tvar, ve kterém se slovo vyskytuje v hesle. Seznam povolených tvarů je uveden níže.
• Následující publikace slouží jako Prameny. Slovo, které se alespoň v jednom z Pramenů vyskytuje jako heslové, aniž by v tomtéž Pramenu bylo zařazeno do zakázané kategorie, je povoleno. Cizí slova, uvedená v Pramenech, považujeme za slova do češtiny přejatá a tudíž přípustná pro hru.
  1. Slovník spisovného jazyka českého (včetně Doplňků a oprav uvedených v posledním díle). Academia, 1989 (osmidílné 2. vydání).
  2. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia, 1994 (2. doplněné a opravené vydání).
  3. Co v slovnících nenajdete (Sochová, Poštolková). Portál, 1994 (1. vydání).
  4. Pravidla českého pravopisu.
     • "akademická" pravidla: Academia, Praha, 1993.
     • "školní" pravidla: Fortuna, Praha, 1999. Včetně Pravopisné poznámky.
  5. Akademický slovník cizích slov. Academia, 1995 (1. vydání, jednodílná i dvoudílná verze (reprint)).
  6. Olga Martincová et al.: Nová slova v češtině _ slovník neologizmů. Academia, Praha, 1998.
  7. Seznam všech přípustných názvů písmen řecké abecedy. ČAS, 2000.
  8. Seznam všech přípustných názvů písmen české abecedy. ČAS, 1999. (Historické, nyní nadbytečné. Všechna slova jsou buď uvedena ve Slovníku ČAS, nebo, pokud jsou delší než 5 písmen, v jiných Pramenech.)
  9. Seznam všech názvů zvětšených a zmenšených tónů. ČAS, 2000. (Historické, nyní nadbytečné. Všechna slova jsou kratší než 6 písmen a jsou uvedena ve Slovníku ČAS.)
  10. Přehled dvoupísmenných a třípísmenných výrazů, verze 2000/3. ČAS, 2000. Všechny taxativní seznamy s dočasnou výjimkou Velkého slovníku schválené Sněmem jsou nadřazeny ostatním Pramenům. (Historické, nyní nadbytečné. Všechna slova jsou kratší než 6 písmen a jsou buď uvedena ve Slovníku ČAS, nebo již nejsou přípustná.)
• Následující kategorie jsou pro hru nepřípustné (v závorkách jsou uváděny příklady):
  1. Jednopísmenné výrazy (k).
  2. Slova psaná s velkým počátečním písmenem (hlavně vlastní jména - např. Afrika, Josef). Tvary od nich odvozené, psané s malým písmenem a vyskytující se v Pramenech povolené jsou (např. africký).
  3. Citoslovce (prr, tú, hó). Některá slova mohou být v Pramenech uvedena jako příslušející více slovním druhům, např. částice a citoslovce; pokud je alespoň jeden z uvedených slovních druhů přípustný, je slovo považováno za přípustné. Tak např. u hesla ó je v P1 uvedeno, že jde o částici nebo citoslovce, a že existují pravopisné varianty jako oóó nebo óóó, které jsou tudíž přípustné.
  4. Zkratky (např. např., aj., apod., atd. atd.).
  5. Značky (km, hl).
  6. Výrazy, obsahující jiné znaky než písmena (chceš-li).
  7. Předpony, použité jako samostatné heslo (roz-, zne-).
  8. Přípony, použité jako samostatné heslo (-atý, -ový).
  9. Odkazy (ix v. x), pokud odkazující slovo není v cílovém heslovém odstavci znovu uvedeno jako varianta hesla (ze v. z, v hesle z je znova uvedeno ze).
  10. Jednotlivé části víceslovného hesla, které se nevyskytují jako samostatné heslo (např. z hesla big beat lze použít beat, protože je uveden i samostatně, ale nelze použít big). Toto pravidlo se nevztahuje na zvratná slovesa (smát se), od nichž lze použít jak sloveso, tak zvratnou částici.
  11. Slova psaná starým pravopisem označená dř. ps., což značí dříve psáno (dř. ps. bully).
  12. Slova, kterých se v daném tvaru nepoužívá (čud - být v čudu, bach - dát si bacha).
• Vyloučeny jsou též následující stylistické kategorie. Slovo, které je uvedeno ve více Pramenech, je nepřípustné pouze v případě, že ve všech těchto Pramenech je zařazeno do některé ze zakázaných kategorií. Je-li alespoň v jednom Pramenu uvedeno jako přípustné, je považováno za přípustné.
  1. Slova zastaralá (na rozdíl od zastarávajících a poněkud zastaralých, která povolena jsou)
  2. Slova řídká a zřídka používaná (narozdíl od slov označených jako řidší nebo řidčeji používaná)
  3. Slova nářeční (na rozdíl od oblastních)
  4. Slova vulgární (na rozdíl od hovorových)
  5. Slova argotická
  6. Slova nesprávná a nevhodná
• Slova neuvedená v Pramenech mohou být utvořena pouze odvozením na základě hesel z Pramenů následujícími způsoby:
  1. Podstatná jména slovesná (dělání, ležení).
  2. Přídavná jména slovesná lze tvořit z přechodníku přítomného (u sloves, která ho mají; např. dělající; taková přídavná jména ovšem nelze stupňovat) a z příčestí trpného (u sloves, která ho mají ve všech rodech; např. dělaný, krytý). Přídavná jména odvozená ze sloves jiným způsobem (např. sázecí, brzdný) jsou přípustná pouze v případě, že jsou uvedena v Pramenech, nelze je tedy odvozovat automaticky.
  3. Přídavná jména přivlastňovací odvozená z podstatných jmen životných (jména osob a zvířat), u kterých to mluvnice připouští, koncovkou -ův nebo -in (učitelův, učitelčin, psův, liščin). Do této kategorie nespadají tzv. druhová přivlastňovací jména (např. kraví), z nichž jsou povolena pouze ta, která jsou uvedena v Pramenech.
  4. Slovesa vzniklá přidáním jedné z předpon uvedených u daného hesla (pokud nejsou takto vytvořená slova označena v samostatném hesle téhož Pramenu jako slova nepřípustná); totéž se týká i tvarů odvozených z těchto sloves podle pravidel v tomto bodě (doorat, dooraný). Poznámka: u některých sloves se přitom krátí samohláska v kmeni (brát, vybrat, ale ne vybrát).
  5. Slovesa vzniklá přidáním předpony ne-, včetně všech tvarů vzniklých podle předcházejícího bodu (neorat, neoraný, nedoorat, nedooraný). Poznámka: u některých sloves se přitom krátí samohláska v kmeni (brát, nebrat, ale ne nebrát).
  6. Odvozená slova uvedená odlišným písmem u slova, ze kterého se odvozuje (v P1 jsou takto uvedeny např. běžné zdrobněliny).
• Použitelné tvary slov musí být uvedeny v Pramenech, nebo vytvořeny ze slov uvedených v Pramenech podle platných vzorů jazyka českého (skloňováním, stupňováním nebo časováním). Patřičné tvary se ověřují podle mluvnice jazyka českého. Pro posuzování se jako základní doporučuje Mluvnice češtiny, Academia, Praha 1986 (trojdílná, hlavní je 2. díl - Tvarosloví). U takto utvořených tvarů se neověřuje jejich smysluplnost a správnost z významového hlediska (např. ženatá, vdaný, zrňme, voň jsou přípustná slova). Tvar správně vytvořený od přípustného heslového slova je přípustný i v případě, že je v Pramenech označen jako zřídka se vyskytující. Pokud ovšem existují dva synonymní tvary, z nichž jeden je řídký a druhý není, je přípustný pouze neřídký tvar. Při splnění přípustnosti daného heslového slova lze u jednotlivých slovních druhů použít následující tvary:
  1. Podstatná jména: 1. pád jednotného i množného čísla (pán, páni, pánové).
  2. Přídavná jména: 1. pád jednotného i množného čísla všech rodů a 2. a 3. stupeň (zelený, zelená, zelené, zelení, zelenější, nejzelenější). Jmenné tvary lze užít jen tehdy, jsou-li takto uvedeny alespoň v jednom rodu v Pramenech; totéž platí i o záporných tvarech (slova zelen a nezelený jsou nepřípustná).
  3. Zájmena: 1. pád jednotného i množného čísla všech rodů a druhů, kromě stažených tvarů jako tys, cos, doň, pokud tyto nejsou uvedeny v Pramenech samostatně.
  4. Číslovky: 1. pád jednotného i množného čísla všech rodů a druhů (jeden, jedna, jedno, jedni, jedny, první, poprvé, jednou, jedenkrát). Přípustnost všech druhů číslovek znamená, že když jde poprvé, jde i podruhé, posté, potisící, bez ohledu na to, zda je příslušné slovo uvedeno v Pramenech. Obdobně lze tvořit i ostatní druhy číslovek. Poznámka: není přípustné slovo stě (od sto), které je sice v prvním pádě, ale nejde o pravé množné číslo, nýbrž o pozůstatek tzv. dvojného čísla (duálu).
  5. Slovesa (včetně sloves zvratných, přičemž tato se používají bez zvratné částice "se"):
     1. Infinitiv v obou tvarech (-t i -ti; -ct iv-ci: nést, nésti, říct, říci; není možné oba vzory smíchat a utvořit koncovku -cti, např. řícti je nepřípustné).
     2. Všechny osoby jednotného i množného čísla přítomného i budoucího času včetně všech zakončení hovorových a knižních, pokud dané sloveso patří ke vzoru, u něhož jsou tato zakončení uvedena (nesu, neseš, nese, neseme, nesem, nesete, nesou, ponesu, poneseš, ponese, poneseme, ponesem, ponesete, ponesou).
     3. Příčestí činné (minulý čas) v jednotném i množném čísle všech rodů (nesl, nesla, neslo, nesli, nesly) kromě stažených tvarů vzniklých z příčestí činného a slovesa "jsi" (byls, nesls) nebo spojky "neboť" (bylť, neslť). Není dovoleno nespisovné vynechávání koncového -l v mužském rodě (je tedy přípustné foukl i fouknul, ale ne fouk).
     4. Příčestí trpné přechodných sloves v jednotném i množném čísle všech rodů (nesen, nesena, neseno, neseni, neseny) kromě stažených tvarů vzniklých z příčestí trpného a slovesa "jsi" (nesens) nebo spojky "neboť" (nesenť). U sloves řídících jiný předmět než předmět ve čtvrtém pádě bez předložky je povolen pouze střední rod jednotného čísla (pomoženo, věřeno). U mluvnicí uvedených výjimek a u ostatních sloves příčestí trpné neexistuje.
     5. Rozkazovací způsob (nes, nesme, neste).
     6. Všechny tvary s výjimkou příčestí trpného, uvedené u slovesa bez předpony, platí automaticky u slovesa s předponou, pokud dané sloveso není tvořeno nepravidelně (jsem - nejsem, nelze ale odvodit je - neje, správně není). Pro slova do 9 písmen lze toto pravidlo použít i obráceně, tedy přenést tvary uvedené u slovesa s předponou k příslušnému slovesu bez předpony a z něj odvozeným slovesům s jinými předponami.
  6. Příslovce: všechny tři stupně, pochopitelně jen u příslovcí odvozených z přídavných jmen (zeleně, zeleněji, nejzeleněji). Záporná příslovce lze použít jen tehdy, jsou-li uvedena v Pramenech.
  7. Předložky, spojky a částice: pouze tvary uvedené v Pramenech.
  8. Citoslovce: nejsou povolena vůbec.

Alternativní pravidla

Opisovaný Scrabble

Umožňuje hru takřka neomezeného počtu hráčů. Odstraňuje vliv náhody na rozdíly mezi jejich výsledky.
• Písmena se losují centrálně a jsou pro všechny hráče stejná.
• Každý hráč se snaží sám za sebe vytvořit co nejlepší slovo. Všichni na to mají stejný čas 3 minuty. Po uplynutí lhůty odevzdají rozhodčímu lísteček se svým slovem, jeho umístěním a správně vypočítaným bodovým ohodnocením. Pokud sestavili slovo vodorovně, píší na prvním místě číslo řádku - např. 8H. Pokud sestavili slovo svisle, píší na prvním místě písmeno sloupce - např. H8. Pokud sestavili více slov, rozhoduje umístění a směr slova, které obsahuje více nově položených kamenů.
• Rozhodčí vyřadí nepřípustná slova a oznámí hráčům, která to byla. Rovněž vyřadí slova, u kterých bylo uvedeno špatné umístění, a slova, ke kterým byly špatně vypočteny body (tuto poslední podmínku může podle svého uvážení vynechat; musí se tak ale rozhodnout nejpozději u prvního hráče, který pochybí). Všem ostatním hráčům rozhodčí připíše bodový zisk za jimi vytvořená a umístěná slova.
• Pro další tahy bude na desku umístěno slovo s nejvyšším bodovým ziskem. Jestliže dvě slova získala stejný počet bodů, dá se přednost tomu, které je dříve v abecedě. Ľlo-li o dvě shodná slova, která se lišila pouze svým umístěním, dá se přednost tomu, které začíná blíže k hornímu okraji hrací desky, a pokud obě začínají ve stejném řádku, vezme se to, které začíná blíže k levému okraji. Jestliže obě slova začínají na stejném poli, zvítězí slovo položené vodorovně.
• V prvních patnácti tazích platí pravidlo, že každý zásobník musí obsahovat nejméně dvě souhlásky a nejméně dvě samohlásky. Od šestnáctého tahu se tento požadavek redukuje na jednu souhlásku a jednu samohlásku. Prázdný kámen se počítá zároveň jako souhláska i samohláska. Pokud není po některém losování podmínka splněna, rozhodčí vrátí všech sedm kamenů do sáčku a vylosuje znovu celý zásobník.
• Hra pokračuje, dokud není vylosováno a použito všech sto kamenů, nebo dokud nejsou spotřebovány všechny samohlásky, resp. souhlásky. Vítězem je hráč, který dosáhne nejvyššího počtu bodů.

  Kvalifikační úlohy

  Kvalifikační úlohy pro velké turnaje jsou hrou pro jednoho hráče. Mají však svá specifika, která je poněkud odlišují od toho, čeho se snaží hráči dosáhnout při vlastní hře. Proto je lze označit takřka za samostatnou disciplínu.

• V kvalifikační úloze hráč zná dopředu vylosovaná písmena pro několik (např. 10) tahů. Pro každý tah je nově vylosováno všech sedm písmen, protože nelze předvídat, která písmena po kterém tahu zbudou. Pořadí tahů je ovšem důležité: se slovem vytvořeným v prvním tahu se pochopitelně musí počítat při řešení druhého tahu. Protože se ale body za všechny tahy hráči sčítají, musí se snažit ne o nejlepší výsledek každého tahu, ale o nejlepší kombinaci tahů. Jinými slovy, může oželet lepší slova v některých tazích, aby si nahrál na dobrá slova v jiných.

  Další

• Prázdný kámen (žolík), který už byl někým použit, může být vyměněn za kámen s písmenem, které zastupuje. Hráč, který si ho vymění, tím vyčerpá svůj tah, avšak v příštích tazích může žolík opět použít.
• Prémie za prémiová pole se započítá nejen hráči, který na pole kámen položil, ale i všem hráčům, kteří kámen využijí při tvorbě nových slov.
• Zásobník může obsahovat více než sedm kamenů.
• Slova lze tvořit nejenom zleva doprava a shora dolů, ale i v protisměru. Pro každou souvislou řadu kamenů pak stačí, pokud tvoří platné slovo alespoň v jednom směru.
• Každý hráč má 8 písmen.
• Vynechají se písmena, která mají hodnotu větší než 6.
• Hraje se bez některých omezení (uznávají se cizí slova, vlastní jména).
• Určí se další omezení.
• Počítají se body jen za slova, která souvisejí s danou tématikou (matematika, sport, technika,...).
• Hráči nehrají proti sobě, ale společně se snaží dosáhnout nejlepšího bodového zisku.

Další informace

scrabble.hrejsi.cz

www.hrejsi.cz/scrabble/index.htm

www.volny.cz/vetes