Jedná se o japonské šachy. Slovo šógi znamená „hra generálů“ a je odvozeno od slova šógun, což znamená „nejvyšší vojenský velitel“. Navíc tři druhy kamenů mají šo (generál) ve svém názvu: ošo (císař), kinšo (zlatý generál) a ginšo (stříbrný generál).
Hrací potřeby
Hrací deska 9×9
Hrací kameny (špička udává směr, kterým kámen útočí) - císař, věž, střelec, dva zlatí a dva stříbrní generálové, dva jezdci, dva kopiníci a devět pěšců
Císař (ošó, 1×)
Kopiník (2×)
Zlatý generál (kinšó, 2×)
Věž (vůz) (1×)
Stříbrný generál (ginšó, 2×)
Střelec (1×)
Jezdec (kůň) (2×)
Pěšec (9×)
Povýšené kameny
Stříbrný generál
Kopiník
Válečný vůz
Střelec
Kůň
Pěšák
Počet hráčů
2
Pravidla
Cíl hry
Obklíčit a zajmout soupeřova krále.
Výchozí situace
Kameny jsou v první řadě uspořádány symetricky (od středu ke kraji): císař, zlatí generálové, stříbrní generálové, jezdci a na krajích stojí kopiníci. Ve druhé řadě stojí nalevo střelec a napravo věž. Na třetí řadě stojí devět pěšců.
Každý hráč má po pravé straně desky místo, kam odkládá zajaté kameny.
Hra
Přestože všechny kameny mají stejnou barvu, je jeden hráč označen za černého (sente) a druhý za bílého (gote).
Hru začíná černý hráč.
Hráč není povinen hrát prvním kamenem, kterého se dotkne.
Žádný kámen nesmí vstoupit na pole obsazené jiným kamenem téhož hráče. Pokud však vstoupí na pole obsazené protivníkovým kamenem, je tento kámen zajat. Zajatý kámen je odstraněn z desky a hráč, který ho zajal, si ho položí po své pravé ruce vedle desky tak, aby oba hráči všechny zajaté kameny viděli.
Jednotlivé kameny nejsou omezeny v tom, které protivníkovy kameny smí zajmout.
Zajaté kameny mohou znovu zasáhnout do hry na straně hráče, který je zajal. Zpětné vkládání je popsáno níže.
Kameny se pohybují podle následujících pravidel:
Císař
pohybuje se o jedno pole libovolným směrem. Nesmí vstoupit do šachu, tj. nesmí vstoupit na pole, na kterém by mohl být příštím soupeřovým tahem zajat. Pokud se dostal do šachu předchozím soupeřovým tahem, musí táhnout tak, aby se ze šachu vymanil. Není-li to možné, dostal mat a hra končí. Císař nesmí stát těsně vedle nepřátelského císaře. Nepovyšuje.
Věž
pohybuje se (stejně jako v západním šachu) o libovolný počet polí v ortogonálním směru.
Střelec
pohybuje se o libovolný počet polí v diagonálním směru (stejně jako střelec v šachu).
Zlatý generál
pohybuje se o jedno pole vpřed, šikmo vpřed, do strany nebo dozadu. Nemůže šikmo vzad. Nepovyšuje.
Stříbrný generál
pohybuje se vždy o jedno pole vpřed, šikmo vpřed nebo šikmo vzad.
Jezdec
pohybuje se (skáče) o jedno pole vpřed a potom o jedno pole šikmo vpřed. Nemůže se vracet zpět a stejně tak nemůže jít nejdříve o jedno pole vpřed a pak o dvě do strany. Jezdec je jediný kámen, který může přeskakovat jiné kameny.
Kopiník
pohybuje se o libovolný počet volných polí vpřed.
Pěšec
pohybuje se o jedno pole vpřed.
První tři řady, na nichž stojí kameny na začátku hry, jsou zároveň místem, kde může soupeř povyšovat své kameny.
Kámen může, ale nemusí být povýšen na začátku tahu, ve kterém se pohybuje do, po nebo z povyšovacího území (poslední 3 řady). Povýšení se provádí jako součást tahu s dotyčným kamenem, ne místo něj. Povyšovaný kámen se převrátí. Na druhé straně je znak povýšeného kamene. Existují dva způsoby povyšování: povyšování hlavních kamenů a povyšování vedlejších kamenů.
Věž povyšuje na draka a střelec na koně (neplést s jezdcem), což jim rozšiřuje možnost pohybu o tahy císaře.
Stříbrný generál, jezdec, kopiník a pěšec povyšují na zlatého generála.
Císaři ani zlatí generálové nepovyšují.
Povýšení je většinou výhodné, ale jednou povýšený kámen nelze obrátit zpět - dokud není zajat. (V tomto případě je okamžitě obrácen na nepovýšenou stranu.)
Nepovýšený jezdec, kopiník a pěšec se nemohou pohybovat zpět. Dříve či později tedy dojde k tomu, že nemohou táhnout dál. Má-li s nimi být dále táhnuto, jejich povýšení je povinné. Na obrázku jsou tři nepovolené tahy jezdce a kopiníka a tři nepovolené tahy pěšce.
Zajaté kameny leží na místě pro ně vyhrazeném po pravé ruce hráče, který je zajal, tak aby na ně viděli oba hráči a nepovýšenou stranou nahoru. Místo tahu kamenem na desce může být umístěn (vložen) kámen z ruky na libovolné povolené volné pole. (Později se může normálně povýšit.)
Pro vkládání kamenů do hry platí následující pravidla:
Vložení kamene na desku je právoplatným tahem a hráč již jinou figurou netáhne.
Figura nesmí být vložena na pole, ze kterého nemá podle pravidel tah.
Pěšec nesmí být vložen na pole, kde by dal soupeřovu králi okamžitě mat.
Pěšec nesmí být vložen na žádné pole sloupce, ve kterém již stojí jiný nepovýšený pěšec jeho armády.
Není dovoleno dosáhnout čtyřikrát během jedné hry stejné pozice jako důsledek věčného šachu.
Vidličky a vazby
Pět vidliček a jedna vazba nepovýšených kamenů jsou na obrázku dole, dvojice proti sobě stojících pěšců si hrozí navzájem.
Věž a střelec, nejsilnější kameny s velkým dosahem, jsou schopné soupeřovy kameny jak vázat, tak jim dávat vidličky. Zlatý a stříbrný generál se pohybují pouze o jedno pole na 6 respektive 5 sousedních polí, nicméně stříbrný generál je pohyblivější, neboť má dva tahy zpět. Jedině jezdec může skákat přes jiné kameny před ním, zatímco kopiník je zase jediný vedlejší kámen s velkým dosahem a proto může vázat figury.
Konec hry
Takřka všechny partie v japonském šachu jsou rozhodnuty. Pat je prakticky nemožný, věčný šach je zakázán a remíza dohodou je amorální (a jak neslýchaná!). Remízy jsou velmi řídké, nicméně možné, a to dvěma způsoby:
Opakování tahů čtyřikrát po sobě (nikoli věčný šach).
Nedostatek materiálu (naprosté zablokování). Pokud nemá, vzhledem k "uprchlým císařům", ani jedna strana možnost dát mat, je uplatněno toto pravidlo. To znamená, že pokud všechny kameny (včetně císařů) vstoupily, nebo brzy vstoupí do povyšovacího území (poslední 3 řady), tak je hra přerušena a jsou spočítány kameny. Povýšené kameny se otočí na nepovýšenou stranu. Za každou věž či střelce je počítáno 5 bodů, za každý vedlejší kámen (zlatý generál, stříbrný generál, jezdec a kopiník) je počítán jeden bod. Strana, která má méně než 24 bodů prohrává, jinak je hra prohlášena za remízu.
Na následujícím diagramu je 7 matových pozic, v každé jsou pouze dva útočící kameny.
Nepovolené tahy
Na následujícím diagramu jsou znázorněny 3 druhy nepovolených tahů.
Zákaz tahu či vložení vedlejšího kamene do slepé uličky (v levém horním rohu). Pěšci, kopiníci a jezdci nemohou být vloženi na pole, ze kterého už nemohou hrát. Z toho plyne, že ani kopiník, ani pěšec nemůže být vložen na poslední řadu a jezdec na poslední dvě. Pokud kopiník nebo pěšec táhne na devátou řadu, nebo jezdec na 8 či 9 řadu, musí povýšit (potom se pohybují jako zlatý generál).
Zákaz dvou nepovýšených pěšců (viz uprostřed): nesmí být vložen pěšec na sloupec, na němž již jeden nepovýšený pěšec je. Toto pravidlo nezahrnuje povýšené pěšce.
Zákaz vložení pěšce do matu (vlevo nahoře) znamená, že pěšec nemůže být vložen na pole, ze kterého ohrožuje císaře, jenž nemůže během svého dalšího tahu zabránit zajetí. Nicméně pěšec, který už leží na desce, může dát mat.
Zákaz věčného šachu: není povoleno dosažení stejné pozice čtyřikrát jako důsledek věčného šachu.
Notace
Zde použitý zápis kombinuje japonský a západní způsob. Souřadnice určující pole jsou na následujícím diagramu. Šachovnice jsou označeny písmeny shora dolů a číslovány zprava doleva. (Původní japonský zápis byl číslován nejen zprava doleva, ale i místo písmen byla čísla, v tomto případě je na 1. místě číslo sloupce a potom číslo řádku. Například pole 34 se nazývá tři- čtyři, ne třicet čtyři).
Při zápisu se používají pro kameny tato písmena (odvozena od jejich anglických názvů):